Památky

Bechyňské památky

Díky své dlouhé a bohaté historii má Bechyně mnoho památek, které lákají k navštívení.

Zámek

Rozlehlý zámecký komplex, vztyčený na skále nad soutokem Lužnice a říčky Smutné, je výraznou dominantou města.

Stojí na místě královského gotického hradu ze 13. století. Na konci 15. a počátku 16. století, kdy byl hrad v majetku Šternberků, došlo k rozsáhlé přestavbě hradu, z níž se do dnešních dnů dochovala především unikátní síň sklenutá na střední pískovcový sloup v podobě kmene stromu s otesanými větvemi, dílo Wendela Rosskopfa, kameníka pražské hradní huti.

Klášter

Gotická, trojkřídlá budova kláštera, položená vysoko na skále nad údolím Lužnice, pochází z přelomu 15. a 16. století. Byla postavena na místě původní stavby z let 1281-1284, zničené za husitských válek v letech 1426 a 1428. Původně byl klášter minoritský, později františkánský.

Kostel sv. Michala

Původně hřbitovní kostel, zasvěcený sv. Michalu, dal v letech 1667 – 1670 vybudovat Jan Norbert ze Šternberka, jak připomíná rodové znamení – šternberská hvězda, nad vchodem. Architektem byl pravděpodobně Ital, žijící v nedalekém Týně nad Vltavou, Antonio de Alfieri.

Kostel je jednou z nejstarších raně barokních sakrálních staveb v českých zemích. Je jednolodní s dvěma pětibokými prostory západně a východně od presbytáře, na vrcholu stavby je osmihranná lucerna a nad průčelím boční hranolové věže. Přilehlý hřbitov se používal do roku 1966.

Kostel sv. Matěje

Kostel byl původně gotický, z přelomu 13. a 14. století, po četných přestavbách, nejrozsáhlejších v letech 1613 - 1615 a 1740 - 1743, je dnes převážně barokní.

Z počátku 17. století pochází hranolovitá pětipatrová věž, až do 20. století obydlí hlásného. Věž je dnes zpřístupněna veřejnosti, z její balustrády je krásný výhled na město a přilehlé okolí.

Jižně od kostela nalezneme budovu děkanství s pamětní deskou českého kněze Františka J. Slámy Bojenického - rodáka z blízkých Bojenic, bechyňského děkana.

Bechyňská duha

Toto romantické jméno si vysloužil bechyňský most – a zcela právem. Svým devadesátimetrovým rozpětím a výškou třicet osm metrů nad hladinou Lužnice skutečně připomíná oblouk duhy, kterou slunce zapomnělo v lužnickém údolí. Objevil se často také na filmovém plátně, o jeho stavbě byl dokonce natočen dokumentární snímek. Nejkrásnější pohled na „duhu“, rozkročenou nad břehy Lužnice, je ze zámeckého parku nebo klášterní zahrady na okraji strmého skalnatého srázu.

Židovský hřbitov a synagoga

Židovské obyvatelstvo je v Bechyni doloženo od počátku 16. století. Většina obyvatel byla soustředěna v tzv. Židovské ulici (dnes Široká ul.), při městských hradbách, kde byla r. 1872 - 1873 postavena klasicistní židovská modlitebna – synagoga, podle plánů stavitele Karla Hamera, s novorománským průčelím. Synagoga je dnes využita jako Muzeum turistiky, na ženské galerii je expozice židovských obcí v Bechyni a okolí: Týně nad Vltavou, Bernarticích, Zběšičkách, Stádleci, Kolodějích nad Lužnicí, Neznakově a Veselíčku.

Židovský hřbitov leží SZ od náměstí, vně původních městských hradeb, v dnešní Michalské ulici. Byl založen v první polovině 17. století. Dochovaly se zde hodnotné náhrobky renesančního a barokního typu, nejstarší je datován rokem 1687